Průšvihy v českých reality show
Průšvihy v českých reality show
Možná jste i vy postřehli v médiích zprávu o tom, že jen ve Velké Británii se příští rok diváci setkají se 176 různými reality show.
U nás je tento formát ještě stále v plenkách a tak je dítko zvané reality show ještě příliš často pokakáno - ano, mám na mysli průsery, chyby, omyly, nedotaženosti, nevyužité šance a možná i diletantský přístup a neschopnost poučit se z chyb vlastních i cizích. Tentokrát se zaměříme na tři hlavní reality show, které jsme za uplynulý rok mohli vidět, tedy Big Brother, VyVolení a Bar. Nebudu se zmiňovat o trochu starším pořadu Česko hledá Superstar, protože to je spíše talent-show než reality show. Co se tedy chytrým hlavám nepovedlo? Kde udělali soudruzi z ČR chybu?
Big Brother
První chybou, na kterou možná nakonec Big Brother dojel, bylo to, že nepřišel na svět jako první. Co si budeme vykládat - VyVolení jsou jen lehce upravená verze Big Brother, která samozřejmě má své atraktivní prvky (je to zejména systém tří eventů, rozložených během týdne - Zúčtování, Výzva, Duel, resp. ještě Druhá Výzva). Když se tedy první VyVolení rozjeli, vypadal Big Brother jako kopie, i když divák znalý zahraničních show ví své. Druhou chybou byl cast, tedy personální obsazení účinkujících hráčů. Působili příliš prvoplánově. Nabušenci a lehký holky. Další vývoj ve hře ukázal, že to jsou velmi zajímavé charaktery, bohužel, Nova je neuměla během prvních dní "prodat", takže divák si k nim nevytvořil příliš pevnou vazbu.
Štáb se ale v průběhu času začal dopouštět dalších chyb. Kvůli nižší sledovanosti posunul denní sestřih na méně atraktivní hodinu, nebyl důsledný, nedbal na pravidla a především nechal některé soutěžící, aby Velkému Bratrovi přerostli přes hlavu. V každém družstvu se většinou najde rebel a je potřeba zkušeného psychologa, aby dal takovému hráči pocítit, kdo je tu autorita.
K chybám bych určitě zařadil i to, že jsme v sestřizích neviděli příběhy. To nejlepší na podobných reality show, jsou příběhy, které se vyvíjejí. Někdy spontánně (vztah Filipa a Leny, Karla a Silvy), někdy se tomu musí pomoci (počáteční dlouhodobý úkol pro Šárku), každopádně je zajímavé to sledovat. Jenže dramaturgové na příběhy rezignovali a sestřih věnovali pouze těm prvoplánově nejatraktivnějším záběrům. O řád lepší byl noční formát Big Brothera - Big Brother Bez Cenzury. Tam se kupodivu na příběhy dostalo a díky "zpravodajství" jsme dokonce mohli vidět už v noci záběry z téhož dne, což se VyVoleným nepodařilo. Nevím, jestli to diváci ocenili, ale tohle není zas až tak běžné.
Je škoda, že u nás tento povedený a atraktivní formát tak propadl. Těžko říci, jestli bude mít některá z českých stanic odvahu udělat druhý pokus a přesvědčit diváky, že dobře udělaný Big Brother stojí za shlédnutí.
VyVolení
Hlavním problémem VyVolených 2 byla existence jedničky. Prima měla u jedničky neuvěřitelné štěstí na několik věcí: zaprvé - formát byl nový a diváci tedy nevěděli, co mají čekat a byli přirozeně zvědaví, za druhé - povedl se výběr soutěžících, s nimiž se diváci ztotožnili mnohem snáz než u Big Brothera, za třetí - vysílání začalo dříve, takže VV snadněji konkurovali.
Namlsaná Prima se rychle vrhla na druhou řadu a čekala ji v tomto směru studená sprcha. Lidé nechtěli vidět podruhé to samé, odmítavě se tvářili i na soutěžící (kteří mi ale také přišli velmi zajímaví - co jsem tak mohl soudit z osobního styku s nimi). Chybou bylo příliš včasné nasazení stejného formátu, nedlouho po jedničce. Novinek bylo velmi málo a existence Druhé Výzvy se ukázala jako nepříliš šťastnou, protože místo toho, aby situaci zdramatizovala, tak ji spíše rozplizla.
Další obrovskou chybou byly některé klíčové osoby ve štábu, zejména hlavní dramaturg, kterému sice nescházelo nadšení, ale bohužel mu scházely praktické znalosti zahraničních reality show. Jít dělat VyVolené a nenakoukat alespoň 3-4 zahraniční řady Big Brothera, to je prostě obrovská chyba. I v cizině se občas udělala nějaká bota, ale z toho se právě český štáb mohl poučit.
Dramaturgické pojetí VyVolených bylo vůbec pomýlené. Prima (která přitom vyrábí jednu z nejoblíbenějších soap-oper současnosti - Rodinná pouta) nedodržela základní pravidlo dramatické tvorby a nepojala show jako seriál, který na konci každého dílu zasekne drápek a "donutí" diváka dokoukat se druhý den na rozjetou akci. Naopak, vše bylo jako "Kobra 11" každý díl začínal budíčkem a končil večerkou. Neexistovalo nic, co by diváka přimělo k tomu, aby se díval i druhý den. Třívteřinový šot "Uvidíte zítra" se nedá počítat, to zdaleka nefunguje tak, jako kdyby se přerušil děj v tom nejnapínavějším a pokračovalo by se druhý den. Tohle vědí i tvůrci těch nejpitomějších venezuelských telenovel, tak nevím, proč to nedošlo i štábu VyVolených.
Další
velkou chybou nejen VyVolených, ale i Big Brothera a Baru, je nízká
reakční schopnost štábu. Reality show je formát, v němž musí štáb
bleskurychle reagovat na každou vzniklou situaci. Mnoho slibných
momentů bylo doslova zabito jen proto, že štáb nestihl využít situaci
ve svůj prospěch. Tohle je ale právě důsledek toho, že ve štábu
neseděli lidé, kteří by měli nasledováno několik sérií různých reality
show - pak by totiž věděli, jak zareagovat a co to může způsobit.
Bar
Tato reality show ještě stále běží, i u ní ale můžeme vidět několik
chyb, kvůli kterým není tato soutěž sledována tak, jak by si
zasloužila. Z velké části je to ale dobou - prázdniny skutečně nejsou
ideálním časem pro nasazení novinek a Prima tím hodně riskovala. Že to
nebyl dobrý nápad, o tom svědčí i přesunutí do pozdnějších nočních
hodin. Na druhou stranu se alespoň nemusí vypípávat košatý slovník
našich soutěžících. Velkou chybou ale bylo nasazení vyřazovacího pořadu
(Horká křesla) na sobotní večer. O prázdninách se lidé o víkendu raději
chodí bavit a nesedí u televize. Více diváků by Horká křesla měla,
kdyby byla nasazena uprostřed pracovního týdne. Špatné plánování
nakonec přispělo k tomu, že to, co by na Baru mělo být
nejatraktivnější, je vysíláno v sobotu někdy v jedenáct hodin, což je
dost tragický čas.
Další chybou Baru bylo, že soutěžící od začátku nevěřili tomu, že se po nich skutečně chce tvrdá práce. Ale to zas až taková chyba není, protože to přineslo kýžené konflikty. Horší ale je, že sami soutěžící ještě pořádně neznají pravidla a neznají je ani diváci. Některé informace jsou dokonce zmatené natolik, že není jasné, jak to doopravdy je. To je například případ žlutých karet. Na oficiálním webu je informace o tom, že se žlutými kartami je to stejné jako ve fotbale, v živém přenosu jsme ale viděli, že ve skutečnosti je v Baru ještě jedna žlutá karta jako druhé varování před vyhazovem.
Poslední chyba, které se budu věnovat, není jen problémem Baru, objevila se i v ostatních českých show a to je přílišná spjatost se scénářem, minimum improvizace a potlačování reality. Do této skupiny chyb patří především přehnaný počet tajných úkolů a manipulací štábu. To jsme viděli třeba ve VV2, kde soutěžící dostávali i 4-5 tajných úkolů denně, což nemohlo vést k ničemu dobrému. Navíc to byly úkoly "Jdi a někoho naštvi", což je to nejprimitivnější, co se dá vymyslet. Mnohem lepší jsou tajné úkoly dlouhodobé, jejichž plnění si vyžaduje třeba týden či čtrnáct dní postupného vývoje situace. Na takových úkolech se teprve ukáže schopnost jedince - a pozitivní vliv to má i na sledovanost, protože diváci jsou zvědaví, jak bude úkol probíhat a zda bude splněn.
V Baru tajné úkoly nejsou (alespoň to tak vypadá), ale zato do Baru chodí všelijaké prapodivné existence, z nichž dobré dvě třetiny jsou najaty štábem. V tuto chvíli už je to v pohodě, ale ze začátku těch "nasazených" bylo až příliš moc a byli snadno odhalitelní. Díky tomu kvantu "exotů" se pak ale Barmani pozastavovali nad každým, kdo se choval byť jen trochu nestandardně a třeba Pavel Novotný takové hosty dokonce odmítal obsluhovat.
A k tomu potlačování reality - v reality show se stává spousta věcí, někdy jsou to třeba i chyby štábu nebo se prostě stane něco, s čím nikdo nepočítal. To vše by měl divák vidět. Každý krůček směrem k realitě, i kdyby to mělo být jen to, jak kameraman zakopl o kabel, je pozitivní. A naopak, přetáčení předtočených záběrů a pilování "aby to dobře vypadalo" je hřebíkem do rakve. Co se týká Baru, o tom jsem už psal - to byl ten Savkův šok během Plusů a mínusů, ve VyVolených se mi zase nelíbilo zbytečné dramatizování některých okamžiků a lpění na rituálech (sednout na gauč, běžet pro kufr, rozdat dětem čtvrtky a pastelky, posbírat obálky, dát do kufru, odnést do Zpovědnice, přivézt Zúčtovací tabuli a podobně) - pro hráče takové rituály jsou důležité, diváka ale už třetí den začaly nudit, natož po dvou měsících. Možná se tohle vše nemuselo vysílat a diváci se mohli podívat až na osobní udělování palců u tabule.
Tento článek si samozřejmě nedělá nárok na úplnost. Vypíchl jsem v něm nejpodstatnější chyby, na které jsem si vzpomněl. Napadají vás nějaké další? Určitě se s nimi podělte v komentářích pod článkem!
Autor: http://bleskove.centrum.cz, Scalex
Foto: AdminJack